*Avery chytl za zápěstí a zároveň doufal, že ji moc nezmáčkl. Do auta naskočil až potom, co zalezla Avery. Pak už věděl automaticky, co dělat. Tohle byl jeho život. Po několika minut jízdy se dostane do slepé uličky. Otočí se na Avery.* Věříš mi? *Až odpoví, projede skrz mantinelový plot a pokračuje v jízdě na nehotové silnici. Rychle zajede do normálního provozu a ztratí se policistům. Ještě chvilku jezdí správnou rychlostí po městě, než se opět otočí k Avery.* Kam tě mám odvézt? Kde bydlíš?
*Než stihla zareagovat na policisty, tak jí Sawyer odtáhl. Ani nemrkla a už jeli. I ona musela uznat, jak skvěle Sawyer řídí, proto dlouhou chvilku jen šokovaně pozoruje jeho styl řízení. Udiveně slyší veškerá policejní hlášení. Proč to tam má? Co vlastně dělá?* Jsi ďábel. *Uzná nahlas a zeptá se ho.* Jak to, že umíš tak dobře řídit? Co vlastně děláš? Opravuješ auta a? *Než se dočká odpovědi, všimne si, že jsou v slepé uličce. Sawyer se na ni otočí, ale ani se jí nemusí ptát, protože odpověď už ví.* Vždyť tě skoro ani neznám...ale věřím ti. *Usměje se na něj a v očích jí hrají plamínky. Nikde se v životě necítila tak naživo. Když přejedou mantinely, začne se spontánně smát. Nemůže uvěřit svým očím, že jim tak lehce unikli. Otočí se na něj překvapeně.* Ty ďáble! Jak to děláš? Domů, Magnolia 772. *Zamilovaně se dívá z okna a nechává se unášet nocí.*
Sawyer píše…
*Byl rád, že mu věří. Přesně takhle si to přál. Navíc jí ten výraz slušel. Na její otázky si dává načas, neodpoví hned. Začne odpovídat, jen co jsou na silnici a dodržuje rychlost.* Ďábel, jo? *Ušklíbne se, ale poté zvážní. Naštěstí má svoji odpověď už dlouho připravenou.* Opravuji auta, prodávám je a někdy i jezdím závody. Umím tak dobře řídit, protože jsem dobrý řidič, co se stále chce učit nové věci. Jsem prostě ďábel. *Zopakuje po ní a doufá, že nebude mít další otázky. Proto okamžitě jede na určitou adresu. Přitom si ji nenápadně prohlíží. Je tak krásná... Během několika minut jsou u jejího domu. Je okolo jedné ráno, nad hlavami jim svítí hvězdy. Vypne motor a otočí se k ní.* Tak co? Jaká byla noc? Nezapomenutelná? *Nakloní se k ní a zastrčí ji jeden pramínek za ucho.*
Vypravěč píše…
Avery přijela do garáže, kde už čekali její kamarádi, Steph, Sawyer, Tadashi, dvojčata a Ken, všichni překvapeni že ji vidí. Avery jela kvůli nim jela rychleji, než byla povolená rychlost, dorazila sem o 10 minut dřív, než by sem dorazila normálně. Počítala s tím, že tátovi a dalším policistům, tak 15 minut, protože ti pojedou (snad) podle jízdních předpisů. Vyskočila z auta a běžela jim naproti. ,,Co tady děláš, Avery?” Ptá se Sawyer, Steph k ní okamžitě jde a chytí ji za ruku. Dvojčata jsou značně překvapena, zatímco Ken je pořad ledově klidný. Tadashi se na Avery kouká podezíravým pohledem, jako by nevěřil, že tu je z dobrého důvodu. ,,Co se děje, rebelko?” Zopakuje otázku Tadashi.
Avery Wilson píše…
*Byla udýchaná, ale zvládla to. Otázky těch dvou ignoruje a rovnou vytáhne mobil, kde má vyfocenou mapu.* Táta ví, že jste tady a jede sem se svým policejním sborem. Nalíčili na vás past, ten obchodník je jeden z policistů. Odjeďte, dokud můžete… *Řekne jim z posledního dechu a pak si dovolí pořádně vydechnout. Jen co se na ně podívá, tak vykulí oči.* Na co čekáte? Jeďte odsud pryč! Jinak vás chytí! *Vyštěkne po nich. Pohledem prosí Sawyera, aby ji poslechl. Podívá se na Tadashiho a propíchne jej pohledem, proč ještě nejsou pryč.* Odjedu hned po vás, nikdo nebude chápat, nebojte. Tak dělejte! *Už ztrácí trpělivost.*
Sawyer píše…
*Nikdo ji tu nečekal, všichni čekali na toho chlápka, co jim slíbil super součástky k autům apod. Nevěděli, že to je past. To, že Avery přišla a varovala je, to, že zradila vlastního otce, aby je ochránila, to vše znamenalo, že jejich plán jim vychází. Bylo to jasně vidět a Sawyer toho litoval. Vážil si ji pro to, co teď pro ně udělala, ale velmi litoval toho, že zrovna ona je součástí tohoto plánu. Tohle mu běželo hlavou, když jim vysvětlovala situaci. Zatímco všichni se usedali do svých aut, aby co nejrychleji odjeli, on přišel k Avery a zničehonic ji vášnivě políbil.* Děkuji, za záchranu, nemám slov…brzy ti napíšu. *S těmito slovy se rozloučil a co nejrychleji nasedl do auta a odjel pryč. Vysílačkami se domluvili, že každý pojede jinou cestou. Jak jel, myslel na Avery a její oběť.*
Tadashi Nakamura píše…
*Malou blonďatou dívku proklínal pohledem, aspoň ze začátku. Co tady dělá? Zničí nám výhodný obchod! Jsi příliš nevinná, vypadni! Dokud nevystoupila z auta a nevysvětlila jim situaci, díval se na mi neutrálně. Musel uznat, že to je nejstatečnější, nebo nejbláznivější holka, kterou kdy viděl. Jeho vyjádření respektu bylo, že se na ni nemračil. Podíval se po otci, který měl nečitelný výraz. Spolu s ostatními nastupoval na motorku, aby co nejrychleji odjel z místa činu. Litoval toho, že se otočil na Avery, protože ta v tu chvíli měla vášnivou líbačku se Sawyerem. Píchlo ho u srdce, žárlil. Sám nevěděl na co, dokud nejel po silnici a hned ho uspokojila představa, že to je on, kdo se líbá s malou rebelkou. Zrychlil, aby vyplašil tuto nádhernou představu z hlavy.*
Avery Wilson píše…
*Respektovala Tadashiho neutrální pohled, byl to výraz určitého uspokojení, takže tedy neudělala něco špatného. I když ji neřekl nikdo děkuji, byla vděčná, že ji konečně poslechli. Až na Sawyera, proč k ní jde? Když ji políbí, tak mu to hned vrátí dvojnásobně. Chápe, že to je díky, ale záhadným důvodem ji vadí, že to vidí Tadashi, cítí jeho přítomnost. Na Sawyera se zamilovaně usměje a sama nastupuje do auta, ale zasekne se jí náramek o kliku. Ale protože spěchá, tak trhne rukou a už sedí v autě a jede pryč. Nemůže si ale ve svém srdci rozhodnout mezi dvěma nebezpečnými a neznámými chlapci…*
Vypravěč píše…
O týden později přišla Avery zpráva od crew, ale nebyl to Sawyer, nýbrž Steph. Ta jí řekla, že ji vyzvedne doma a něco nového ji naučí. Avery si oblékla do džínových kraťasů, černého tílka a vzala si přes sebe kostkovanou červenou košili, kterou nechala rozepnutou, vlasy si spletla do nedbalého copu. Steph ji vyzvedla o deset minut později, než slíbila. Asi to je součástí její povahy a kouzla. Nasedla do jejího auta a vydaly se společně na prázdnou silnici někde mimo město. Celou dobu si povídaly, zpívaly písničky a smály se, klasická dívčí jízda. Až když dojely do Steph vybrané destinace, tak zvážněly. ,,Avery, naučím tě jeden trik s autem, který ti pomůže, kdybys utíkala a ujížděla před nebezpečím, půjdu si sednout do auta, ty čekej nejdřív venku, ukážu ti to. Pak se prohodíme.” Technika spočívá v driftingu, ale takovém, který je rychlý a účinný i v zatáčkách, aniž by se poškodilo auto. Poté se prohodí a několikrát to zkusí Avery. ,,Přirozený talent, srdíčko. Já to věděla.” Zkusí si to ještě několikrát, dokud to Avery nemá zažitý. Pak jedou domů a řídí blondýnka. Steph si ji prohlíží a směje se. Čehož si všimne Avery a ptá se, co se děje. ,,Ale nic…kdyby tě viděl Sawyer, tak zmlkne a nenajde slova. Kdyby tě viděl Tadashi, tak by z tebe to oblečení nejradši strhl. Ještě štěstí, že to nevidí oba zároveň, jinak by se kvůli tobě strhla hádka a bitka!” A směje se. Dojedou domů, rozloučí se tím, že se obejmou a jde každá svou cestou.
Komentáře