Ono rande Avery a Sawyera se konalo zde. Během dne je toto místo prázdné a pusté, ale nyní zde stály stánky s jídlem, ale hlavně hromada aut a motorek. Sawyer zaparkuje společně s Avery na jednom místě a vyjdou z auta ven. Sawyer si někam odskočí něco vyřídit, Avery nechá na chvilku u auta samotnou.
*Doma se oblékla do černých kalhot s dírami, bílého crop topu a přes ramena si vzala černou koženou bundu. Vlasy si spletla do hala bala copu. Neměla tušení, kam jedou. Nebylo ji proto příjemné, když ji Sawyer nechal samotnou před autem v cizím prostředím. Ale líbilo se ji to tady. Nebylo to umělé, spíš hodně živé. Rozhlížela se kolem po autech a motorkách. Některé modely se jí opravdu líbily.*
Tadashi Nakamura píše…
*Měl svůj vlastní důvod, proč tady byl. Přijel na své motorce ve svém klasickém oblečení. Černé kožené bundě, šedém tričku a černých kalhotách. Opíral se o svoji motorku a rozhlížel se kolem, když tu náhle uviděl dívku. Zdála se mu ztracená a jako by sem nepatřila. Šel tedy k ní.* Vypadáš, že jsi ztracená a nepatříš sem, srdíčko. *Pořádně si ji přitom prohlédne. Je krásná, ale nevinná. Nepatří sem.*
*Uslyšela hlas, proto vzhlédla a hledala původce. Hlas patřil velmi krásnému mladíkovi. Vzhledově se jí líbil, všimla si, že mu patří ta bílá motorka. Pohlédla zpátky na něj s úsměvem.* Možná trošku ano...ptáš se, protože se staráš o ztracený případy? *Neusměje se, jen trošku se jí zvednou koutky úst. Musela však uznat, že tenhle kluk byl kus. Ví, že jí jiskří oči. Cítila mezi nimi napětí, určitou chemii.*
Tadashi Nakamura píše…
*Asi nebyla tak ztracený případ, jak si myslel. Nebo si holt uměla poradit v takovýchto situacích. Stejně jako ona i Tadashi cítím mezi nimi napětí. Nelíbilo se mu to.* Dám ti cennou radu, protože se starám o ztracený případy. Odejdi, dokud můžeš. *Udělá k ní krok blíž, takže je mezi nimi asi jen půl metru místa. Tyčí se nad ní a jemu se to líbí.* Chápeš, průšvihářko?
*Vycítila z něj nenávist. Zlost. Mstu. Samé negativní emoce, ale tušila, že toho tam je víc. Proto se nebála udělat krok vpřed a vzdorovitě vztyčit hlavu. Věděla o sobě, že já malá, ale o to víc musela bojovat. Jí se to taky přestalo líbit být v jeho přítomnosti, ale zároveň mezi nimi cítila velký ohňostroj emocí.* Chápu, ananasová hlavo. Ale já nejsem srab, abych hned utíkala. Proč neutečeš ty?
Sawyer píše…
*Šel zařídit něco u svého známého z předchozí party, nezdálo se mu, že by tam byl dlouho. Ale jakmile se vrátil zpátky k Avery viděl ji s nějakým týpkem ve vášnivé konverzaci. Šel jí na pomoc a přitáhl si ji k sobě.* Otravuje tě? Co chceš? Kdo jsi? *Vyštěkl na něj a zkoumal ho. Neznámá tvář, asi je nový. Chytl Avery za ruku. Nejdřív odpovědi, pak půjdou.*
Tadashi Nakamura píše…
*Nevěděla do čeho jde. Jinak by se takhle před ním nechovala. Ovšem svými slovy ťala do živého. Bohužel ho také rozesmála, ale jen v duchu. Místo toho na tváři se mu rozprostře zlý úšklebek. Ten se ještě rozšíří, když přijde její klučičí doprovod.* Někdo, kdo se staral v tvé nepřítomnosti o tvou holku. *Pohlédne zpátky na blondýnku jménem Avery.* Ještě se uvidíme. *A odejde od nich pryč a bokem si zaparkuje motorku.*
*Byla vděčná za Sawyera a jeho včasný zásah. Stisk ruky mu oplatila. Zároveň ji ale mrzelo, že ten otravný kluk odchází. Jeho slova o tom, jak se ještě uvidí ji naplnila zvláštní emocí očekávání. Otočí se na Sawyera.* Copak mi tady ukážeš? Kde to vlastně jsme? Co budeme tady dělat? *Je jí zvláštně a příjemně, když ho drží za ruku, kterou pořád ještě nepustila. Nenápadně ho táhne od místa setkání s tou anansovou hlavou.*Co jsi šel zařídit?
Sawyer píše…
*Tenhle kluk byl chodící důkaz Sawyerova nebezpečného, leč lákavého života. Nevěděl, zda-li má chtít, aby to Avery viděla. Patřilo to k němu, bylo to součástí plánu, ale nebyla to jeho dobrá stránka. Ale on to kvůli plánu vydrží. Proto nic nenamítá a neřekne na obranu, že Avery není jeho holka. Potřebuje si získat její důvěru. Jen jí stiskne silněji ruku. Naštvaně pozoruje, jak ten namyšlený kluk odchází, ale naštěstí ho uklidní a odreaguje Avery. Nechá se od ní dobrovolně táhnout pryč, ale nohy ho automaticky zavedou k jednomu místu. Lehce povytáhne koutky úst, když na něj vyvalí tolik otázek.* Byl jsem si zařídit něco pracovního, náhradní díly, součástky a podobně. Jinak, tohle je naše rande. Vítej v mém světě. Teď tě zavedu za svým bratrancem Dylanem, ale nejedná se o mého skutečného bratrance, jen jsme si hodně blízcí. Můžeme tady společně pozorovat noční oblohu, auta, motorky či jiné další přístroje, při tom jíst jídlo z místních stánků s občerstvením. Abych odpověděl na další tvoji otázku z milionu, jsme v doku číslo sedm, ale říkáme tomu skladiště. Přes den tu je mrtvo, ale někdy tu konáme takovéto akce. Možná se zúčastníme závodu, ale snad ne. *Otočí se k ní a skloní k jejímu obličeji. Dá ji jeden pramínek vlasů za ucho. Pošeptá ji:* Dneska ti to zase moc sluší, rebelko. *Odtáhne se a už stojí před jídelním povozem Dylana.* Co by si madam přála? *Kývne rukou k menu plné fast foodu. On sám vyhlíží Dylana.*
*Věří mu, každé jeho slovo. Nemá důvod, proč ne. Jakmile se k ní skloní, opět přestane Avery dýchat. Usměje se do země a lehce se začervená.*Děkuji, taky nevypadáš zle. *Ušklíbne se na něj, ale pak už je duchem nepřítomná. Neví, které jídlo si má koupit. Chtěla by všechny. Otočí se s hladovými kukadly.* Mužů si koupit všechno? *Rozhodně nevyhlíží někoho, protože ji dojde, ze neměla žádnou večeři.* Když mi dáš jídlo, budu hodná a krotká. Udělám, co řekneš! *Natáhne pravou ruku k potřesání jako by to byla dohoda.*
Dylan je menšího vzrůstu černošský kluk, jemuž kolem krku visí několik zlatých řetězů. Působí charismaticky se svým širokým úsměvem vyzdobeným bílými perličkami. Zaslechne žádost Avery a podá ji hotdog, z něhož jde ještě cítit horko. Usměje se na ni. ,,Až to dojíš, tak ti přidám hamburger, princezno. Hledal jsi mě, bratranče?” Vyleze ze svého vozu a udělají si se Sawyerem svůj pozdrav. Stisk ruky, přitáhnutí, objetí a bouchnutí do druhého ramene.,,Copak potřebuješ, brachu? Snad jen pozdravit...”Najednou se podívá do země a začne se přiznávát k tomu, co udělal.,,Tohle je poslední noc s mým vozem...prohrál jsem závod se Salazarem. Dlužím mu své auto. Nebudu se mít čím živit, čím jezdit. Pomoz mi, Sawyere. Byl to nespravedlivý závod, jel sporťákem! Lhal mi! Pomoz mi!” Na to Sawyer slyšel. Musel pomoct svému kamarádovi. Během chvilky našel Salazara a vyzve ho k souboji. Je nutno dodat, ze Sawyer dostal od Kena klíče od jeho vlastního auta. Auto svého šéfa vloží do sázky. Jestli prohraje Salazar, vrátí Dylanovi vůz, jestli Sawyer - dá Salazarovi Kenovo auto. Zničeno nic se vedle nich objeví Tadashi a přidá se kvůli cti k závodu. Poznává otcovo auto, ale nikdo nezná jejich vztah. Avery rychle dojí a ostatní lidé vyklidí silnici a určí se pravidla. Salazar si sedne do svého, Tadashi nastartuje motorku a Avery se Sawyerem si sednou ke Kenovi do auta. Závod začíná za tři...dva...jedna...start! A všichni vyrazí do ulic. Kdo to vyhraje? Jak na to bude reagovat Ken?
Ken na závod přihlíží a věří svému favoritovi - Sawyerovi. Chápe i hrdé rozhodnutí svého syna Tadshiho. Závod se vyvíjí slibně pro Sawyera, ačkoliv mu Salazar se lepí na paty svým neférovým jednáním a nezodpovědným řízením. Málem porazil Tadashiho z motorky a taky malém Sawyer naboural do sloupu. Naštěstí to oba vybrali. Přichází poslední zatáčka, která vede zpátky ke skladišti. Sawyer se snaží zařadit ne vyšší stupeň, ale Avery instinktivně chytí řadící páku a vyšle pohled k Sawyerovi. Ten zmáčkne spojku a Avery podřadí. Díky tomu projedou zatáčku hladce, zatímco horlivému Salazarovi uklouzne zadek auta. Tadashi šikovně předjede bez kontrolně otáčející Salazarovo auto. Závod vyhraje Sawyer, na druhém místě je Tadashi a jako poslední přijede ponížený Salazar. Ten naštvaně vystoupí z auta a začne křičet o nespravedlnosti, dokud nepřijde Ken. Najednou je v celém skladišti hrobové ticho. Jeho jediný pohled mluví za vše. Salazar předá klíče od karavanu Danielovi a Sawyer zase dá zpět klíčky Kenovi. Tadashi přijde k nim do kruhu. Zajímá ho otázka, proč jeho otec tolik věřil Sawyerovi a ne jeho vlastnímu synovi. Sawyer mezitím odveze Avery domů. Bližší seznámeni bude někdy jindy.
Komentáře
zlý úšklebek. Ten se ještě rozšíří, když přijde její klučičí doprovod.* Někdo, kdo se staral v tvé nepřítomnosti o tvou holku. *Pohlédne zpátky na blondýnku jménem Avery.* Ještě se uvidíme. *A odejde od nich pryč a bokem si zaparkuje motorku.*