Třída

 TŘÍDA




Komentáře

Vypravěč píše…
V pondělí, po pátečním večírku se všichni mračí. Závistivě zírají spolužáci na Avery. Nechápou, jak se odtamtud dostala. Všichni ostatní mají zaracha nebo problémy doma. Krom Avery, jejíž otec byl jedním z oněch policistů, kteří je zatkli. Proto na hodině dějepisu, když si Avery sedne k Noahovi a Jackovi, se na ni ti dva otočí. "Jak jsi stihla zmizet?" Ptají se udiveně. "Co se mezi tebou a Sawyerem stalo?" Zeptá se s tušením Noah. "Něco se stalo, že jo?" Podívá se na ni a významně zakývá obočím.
Avery Wilson píše…
*Výrazů spolužáků si celý den nevšímá. Jen se soustředí na Jacka a Noaha. Dokud i oni se jí nezeptají. Pak pochopí ty pohledy spolužáků." Ehm....Sawyer mě chytil za ruku a včas odtáhl." Nad druhou odpovědí chvilku váhá. Trochu se začervena. "Do toho vám nic není. Máte dávat pozor." Vyplázne na ně jazyk a otočí se zpět k učiteli. Dějepis je její oblíbený předmět. Noaha se nevšímá, jen se usmívá při vzpomínce na první pusu.*
Vypravěč píše…
Jack a Noah si potichu plácnou, protože jim je jasný, co se stalo. Což uviděla Jane, která závistí zezelenala. Po hodině jdou všichni tři, Avery a Noack, ke skříňkám. Oba kluci se otočí na Avery. "Jaká byla pusa?" Zaútočí svou otázkou Jack. "Nezapomeň při lásce na studium!" Připomíná druhý."Co bude dál?" Ptá se zas první.
Avery Wilson píše…
*Má z nich velkou hlavu. Sama neví, co přinese zítřek, jen si sama přeje, aby se ještě něco takového stalo. Přeje si cítit se tak naživu, jako onu noc. U skříňek se musí pro sebe usmát, protože nemůže uvěřit tomu, že to sami od sebe uhodli.* Ta pusa byla...No...jako ta první. *Vyplázne na ně jazyk a víc z ní nedostanou.* Nezapomenu na studium! Vždyť chci na univerzitu, která je na druhé straně země! Příležitost utéct svému životu nemám v plánu zmařit klukem...*Sama vlastním slovům nevěří. Poté, co zažila, jí bylo krásně. Při poslední otázce značně posmutní.* Já nevím...říkal, že se brzo uvidíme. Takže to mám brát tak, že se mě chtěl zbavit, aniž by přitom byl hnusný? Nebo to myslel vážně? *S obavami v očích se ptá svých nejlepších kamaradů.* Ani na něj nemám číslo....neznám celý jeho jméno. Nevím o něm vůbec nic...
Vypravěč píše…
Takhle probíhal celý jejich den. Pošťuchování, posmívání a vtípky. Dokonce i na fotbalovém tréninku po škole. Trénink se jim vydařil, naučili se nový manévr a strategii. Po škole jedou všichni domů, na Avery tam čeká otec. Tentokrát v dobré náladě. Společně si sednou ke stolu, uvaří si večeři a povídají si. Dlouho si takhle nepopovídali. Zeptá se otce na nový případ o pouličních jezdcích a podobně. Normální den. Tak to probíhá až do pátku, když uprostřed hodiny angličtiny jí přijde zpráva od Sawyera.
Ahoj rebelko, chtěl bych se s tebou sejít dneska večer. Vyzvednu si tě doma. Mám pro tebe překvapení. Sawyer.
Na zprávu odepíše, že platí. Teď jen, co si vezme na sebe?